Rok 2010 je pro Duck Racing team vskutku historický. Ve své 19. závodní sezóně se kromě okruhového šampionátu a evropských závodů cestovních vozů pustil také do rally… Vše začalo Pražským rallysprintem 2009, kde Petr Kačírek usedl vedle Lumíra Firly do jeho Mitsubishi. Partnerům týmu se tento počin v rally zalíbil, a tak po krátkém a rychlém jednání jsme se pustili do přípravy rallyového auta.

Základem se stalo Subaru Imreza WRX Sti, bývalé auto Vojty Štajfa, které prošlo přes zimu kompletní repasí a dostalo týmovou modrou metalízu. Kromě toho se samozřejmě připravovaly na sezónu naše ,,bavoráky,,, takže to v březnu vypadalo v dílně stejně jako před každou novou závodní sezónou, tzn. stress a shon. Ale povedlo se a na první rallysprint bylo Subaru hotové. Horáckou rally na začátku dubna pojala naše posádka Kačírek – Suchý jako opravdu testovací a zkušební. Dlouholeté zkušenosti z okruhů nám totiž při našem prvním rallyovém závodě vůbec nepomohly. Napsat si správný rozpis podle kterého se dá jet rychle a přeorientovat se na jiný způsob řízení v podobě čtyřkolky, chce totiž nějaký čas a hromadu zkušeností. Takže to, že jsme nakonec dojeli do cíle a auto nemělo škrábnutí, byl pro nás úspěch.

Dva týdny poté jsme už mířili do Brna na první okruhový mistrák, ale tak jsme jeli s úplně jinými ambicemi. Trochu nám zkomplikoval start do nové sezóny jeden z našich závodních vozů, kterému dva dny před startem začal stávkovat úplně nový motor. Přes naše veškeré úsilí se nám ho nepodařilo připravit na stoprocentní úroveň a tak Lumír Firla, který měl s tímto vozem jet, bohužel zůstal doma. Do bojů tak zasáhli jen Petr Kačírek a Dan Suchý. V tréninku to vypadalo nadějně, neboť Dan stál na startu na 2. a Petr na 3. místě třídy do 3500cm3. Stačilo trochu zabojovat, dojet a mohli být dvě ,,bedny,,. Podařilo se to však jen z půlky, protože hned v 1. kole jeden ze soupeřů Dana trochu v zatáčce přistrčil, ten se začal točit na dráze a už jen čekal zda se mu všichni ostatní dokáží vyhnout. Bohužel nedokázali a po kontaktu s Vonkovým Porsche chyběl našemu bavoráku zadek… Za to druhý vůz v závodě měl šťastný den, Petr projel všemi nástrahami prvního kola zkušeně, vyhnul se všem ,,hodinářům,, a spolu s Mičánkem všem ujeli. Věděli jsme, že na Mičánkovo Porsche s pár desítkami koníků navíc oproti našim nemáme, takže šlo o to udržet se na trati a dojet bezpečně na druhém místě. A to se povedlo, takže bedna byla, pohár a sektík taky, ale hlavně body do mistrovství. Příští závod v Mostě už budeme v plné síle s opraveným Danovým autem a Lumírovým motorem.

Hned týden po Brně jsme se přesunuli na druhý Rallysprint, tentokrát do Lužických hor. Před tím jsme ještě stihli zkraje týdne potestovat se Subaru, neb to potřebujeme jako sůl… A vyplatilo se to, poněvadž rozpis na tento závod zvládl Petr s Danem o 100% lépe a bylo to vidět i na časech v ,,erzetách,,. Bohužel až v těch odpoledních, jelikož ráno se v první rychlostní zkoušce zlomila řadící páká (stane se jednou za deset let…), takže zbytek etapy jelo Subaru na dvě rychlosti s cílem dostat se do poledního servisu. Povedlo se, opravilo se a odpoledne už bylo bez problémů a pomalu se stoupalo pořadím. Ztráta, kterou jsme nabrali dopoledne sice dohnat nešla, ale konečné 39. místo ze 130-ti přihlášených posádek, bylo pro nás úspěch a navíc auto je opět netknuté.