V Klatovech letos uspěly všechny tři posádky týmu Duck Racing v AČR. Václav Kopáček s Barborou Rendlovou podruhé za sebou v rámci národního šampionátu vyhráli třídu 3 a upevnili si náskok na čele MČR. Štěpán Zabloudil s Petrem Novákem bodovali ve stejné kategorii sedmou příčkou a Jaroslav Petrásek s Otto Slezákem mezi historickými vozy MČR dojeli do cíle taktéž sedmí.
Náročné povětrnostní podmínky letošních klatovských soutěží nikterak nepoznamenaly odhodlání posádek týmu Duck Racing v AČR bojovat o nejvyšší příčky ve svých kategoriích. Soutěže, kde při seznamovacích jízdách napadl sníh, který pak pro páteční etapu vystřídalo slunečné počasí a pro sobotní naopak silný déšť a vítr, byly jako stvořené i pro odolné vozy Subaru Impreza WRX STI a Porsche 911 S, se kterými týmové dvojice závodily.
Václav Kopáček s Barborou Rendlovou sice v časové tísni ani nestihli všechny povolené průjezdy seznamovacími jízdami a i testovací shakedown si projeli jen dvakrát, v pátek odpoledne byli ale už na start vlastní soutěže připraveni se vším všudy. A byli připraveni dobře – což se potom prokázalo, když s výjimkou úvodního Klatovského okruhu všechny další rychlostní zkoušky ve své třídě vyhráli: „S pátkem jsme až na drobnosti byli spokojeni, ale musím dodat, že nám situaci hodně ulehčilo brzké odstoupení Honzy Šlehofera. Ten nás už na okruhu porazil a na Korábu bydlí, tam bychom to s ním měli hodně těžké,“ připomíná Kopáček smůlu svého soupeře. „A ty drobnosti? Na okruhu jsme se až moc zavěsili za hranu asfaltu a za cílem museli upravovat geometrii auta. V přezouvací zóně před Korábem jsme pro změnu zjistili, že nám nefunguje aku-utahovák na šrouby, takže jsme při výměně kol museli všechno dělat ručně a pak málem nestihli časovou kontrolu. Nepřesně nastavená světelná rampa na Petrovické zkoušce už byla jen opravdová drobnost, zkrátka jsme si trochu posvítili na veverky. Všechny takovéto příhody k dlouhé rally ale tak nějak patří, těžkou hlavu jsme si z nich nedělali.
V sobotní dopolední sekci to bylo horší, tam nám vůbec nevycházela volba pneumatik. Na Strážovské nás překvapil déšť a hned ve druhé zatáčce jsme museli couvat. Potom při dlouhém přejezdu na Strašín jsme přezuli na mokré a co byste řekli? Bylo tam skoro sucho. Takže jsme pak ještě jednou couvali v Tedražicích… Až s poslední sekcí jsme mohli být spokojeni, ta se už obešla bez potíží. Pršelo už všude a obuto jsme měli správně,“ popisuje západočeský pilot. Doplňme jeho skromná slova o řeč výsledků. Po páteční etapě vedli Kopáček s Rendlovou kategorii produkčních vozů (tj. třídu 3) před soupeři o 42 sekund, v průběhu dopolední sekce náskok navýšili na 50 sekund a do cíle soutěže dovezli převahu nad soupeři v rozměru téměř půldruhé minuty. Výrazně tak navýšili svůj náskok na čele MČR ve třídě 3 a připsali si body i za cennou desátou příčku, na které dojeli v absolutním pořadí Rallye Šumava Klatovy.
Václav Kopáček byl v cíli s výsledkem pochopitelně spokojen, jedna věc mu ale vrtala hlavou: „Asi mi někdo bude muset správně vysvětlit řády a udělované postihy. Přede dvěma lety jsme na Šumavě v tankovací zóně zazmatkovali a udělali navigační chybu, po které nám bylo vysvětleno, že za nedodržení tratě existuje jediný trest v podobě vyloučení. Mrzelo nás to, ale akceptovali jsme naše vyloučení jako nevyhnutelný postih. Tentokrát ale Honzové Černý a Kopecký nedodrželi trať spojovacího úseku danou itinerářem a také tankovací zónou projeli v protisměru, přesto jako trest inkasovali jen patnáctivteřinovou penalizaci. Nikomu nic zlého nepřeji, ale myslím si, že řády platí pro všechny stejně a nemělo by se rozlišovat, zda přestupek udělá posádka se starší hondou či historickou škodovkou, anebo s vozem nejvyšší kategorie. Proč je tedy každému měřeno jinak? Chyby dělá každý, o tom není sporu, ale každý by měl také stejně nést jejich důsledky,“ zamýšlí se blovický jezdec.
Nechme odpověď na otázku pro někoho více kompetentního a podívejme se raději, jak se na Klatovsku vedlo dalším členům týmu Duck Racing v AČR. Druhá posádka, jedoucí s vozem Subaru Impreza WRX STI, tedy dvojice Štěpán Zabloudil – Petr Novák, ta si vybrala svou smůlu hned v úvodu zápolení. Už při shakedownu jim praskla hnací hřídel převodovky a i když se podařilo převodovku vyměnit, nebylo to zejména na prvních rychlostních zkouškách ono.
„Vypadávala nám občas dvojka, případně se nám ji občas v důležitých okamžicích nedařilo zařadit,“ popisuje Zabloudil a pokračuje: „Ale nějak jsme se s tím srovnali a přizpůsobili se tomu, nálada v autě přesto nebyla ideální. Nicméně jsem rád, že jsme celou trať úspěšně zvládli a dojeli až na cílovou rampu. Dva čtvrté časy nejsou úplně špatné, ale musím uznat, že soupeři byli zkrátka lepší. My si jedinou větší chybku nechali na poslední rychlostní zkoušku, kde jsme na chvilku vyjeli mimo trať a nejenže jsme se nepřiblížili zkušenému Tučkovi, který byl v tu chvíli těsně před námi, ale naopak nás o pár vteřinek přeskočil Pešl a my dojeli do cíle ve třídě sedmí. Paradoxně jsme chybu udělali ve stejném retardéru, kde loni ztratil Venda Kopáček přes dvě minuty, my dopadli přece jen lépe,“ hodnotí Zabloudil.
Svůj start v rámci Historic Vltava Rallye si užili i Jaroslav Petrásek s Otto Slezákem: „Byla to těžká soutěž a mnohé tratě rychlostních zkoušek jsou v Pošumaví opravdu krásné. Nám se docela dařilo i v náročném sobotním počasí, bylo příjemné se porovnávat i s evropskou konkurencí, která byla tentokrát skutečně velmi početná. Jen historických vozů Porsche 911 různého věku bylo na startu čtrnáct. My mezi nimi dojeli jako šestí nejrychlejší, a tak můžeme být spokojeni,“ usmíval se optimisticky v cíli Petrásek. Ten se teď stejně jako zbylí členové týmu Duck Racing v AČR už pozvolna začíná připravovat na své starty při nadcházejících zastaveních národních šampionátů v rally.
Karel Špaček, media team
Tiskový servis: karevic.media@centrum.cz