Tak by se stručně dala charakterizovat letošní okruhová sezona pražského týmu Duck Racing Petra Kačírka. Při úvodním podniku středoevropského Eset Cupu a domácího šampionátu v dubnu na německém Oscherslebenu zkušený jezdec poprvé ve své kariéře na technickou závadu neodstartoval do hlavního závodu. Naopak zářijové finále v Brně už bylo veselejší. V posledních dvou sprintech dojel s Audi R8 LMS Ultra třetí a potvrdil tak zisk bronzové medaile v konečném hodnocení prestižní kategorie vozů GT3.

Ve vytrvalostním šampionátu odvedl Dan Skalický za volantem týmové audiny dobrý výkon, ale představil se jen na třech podnicích, a tak absolutní vítěz Eset Cupu z roku 2020 obsadil sedmou příčku. Po skončení brněnského závodního víkendu jsem se s Petrem Kačírkem nejen ohlédli za letošní sezonou, ale také už přiblížili týmové plány v té příští.

Petře, jaká byla tvá už 32. závodní sezona, ve které ses po třech letech vrátil na stupně vítězů v celkovém pořadí Eset Cupu v kategorii vozů GT3?

Konečný výsledek je hodně příjemný, protože startujeme s nejstarší specifikací vozu Audi R8 LMS Ultra. Jen pro zajímavost, před pár lety s tímto autem závodil i letošní vítěz Esetu Filip Salaquarda. Po smutném začátku, kdy jsme na Oscherslebenu absolvovali s audinou volné tréninky i kvalifikaci, ale pak se porucha motoru ukázala natolik vážná, že jsme raději odstoupili, byly už další závodní víkendy z našeho pohledu příjemné. Technické problémy se neopakovaly, dojeli jsme všechny závody a vybojoval jsem ve sprintech čtyři 3. místa. Na druhou stranu je fakt, že nám hodně pomohlo střídání jezdců u našich soupeřů. Dan Skalický to měl ve vytrvalosti těžší, protože se tam sešla početnější a vyrovnanější konkurence. Ve třech závodech, které absolvoval, odvedl to, co bylo s jeho silách.

Na který podnik máš letos nejhezčí vzpomínky?

První super víkend jsem prožil na mosteckém okruhu. Těšil jsem se sem, protože trať moc dobře znám. Poprvé jsem si ji vyzkoušel v roce 1992. Vždycky se mi líbila a dařilo se mi tady. O to víc mě mrzelo, že se okruhový šampionát v poslední době Mostu vyhýbal. Naposledy jsme tady jeli o mistrovské body v roce 2016. A dařilo se mi i letos, kdy jsem po oba dny stál na stupních vítězů a připsal si body za třetí místa. Prožil jsme opravdu krásný návrat na sever Čech. A druhý úspěšný víkend jsem si užil na závěr v Brně. Masaryk Racing Days se opravdu vydařil. V nádherné divácké kulise, která závody provázela, jsem si stupně vítězů zopakoval. Příjemné ale bylo i množství našich fanoušků a partnerů týmu, kteří za námi přijeli a fandili nám. Bylo to strašně fajn. V takové atmosféře se hodně dobře závodí.

Jak hodnotíš šampionát po stránce jezdeckého obsazení mezi vozy GT?

Šampionát měl velmi dobrou úroveň, ale jezdecké pole mělo jednu stálici, která všechny převyšovala. Podle očekávání roli favorita splnil beze zbytku zkušený Filip Salaquarda. Až na jednu technickou závodu jel výborně a zaslouženě se stal celkovým vítězem Eset Cupu. Naposledy byl tak suverénní Polák Marcin Jedlinski v roce 2021. Značku Audi reprezentoval výborně a jsem rád, že jsme na stupních vítězů nechyběli ani my. Kvalitní výkony podával i Libor Milota, který také absolvoval kompletní seriál. Ve zbývajících týmech se představili také výborní jezdci, jakými byli Neil Verhagen, Zdeno Mikulasko, Kristian Korzeniowski či Štefan Rosina, ale vždy startovali na jednom či dvou závodech. A spolehlivé výkony odváděli už tradičně Miro Konopka, Gregor Zsigo, Piotr Wira. Takže pokaždé se na tratích odehrávaly zajímavé závody.

Jak se ti líbil letošní výběr závodních okruhů, kde oproti loňsku vystřídaly Poznaň a Grobnik tratě v Oscherslebenu a Mostě?

Myslím, že to většina jezdců přivítala, protože jak Oschersleben, tak i Most patří ke kvalitním evropským okruhům s výborným zázemím. Pochválit ale musím i práci promotéra seriálu Ing. Josefa Křenka. O šampionát se stará výborně. Všechno fungovalo, od administrativní a technické přejímky až po vlastní závody. Co jsem ale ocenil nejvíc, byl informační servis. Čtrnáct dní před každým podnikem jsme dostávali mailem přesné informace, kde máme boxy, jaký je časový harmonogram atd. To nebývalo.

Okruhovou sezonu Duck Racing uzavřel, máš už představu o tom, jaká bude ta příští?

Jasno máme v tom, že na okruzích se opět soustředíme na středoevropský Eset Cup, který nám vyhovuje výběrem i kvalitou závodních tratí. Startovat budeme dál s naším osvědčeným Audi R8 LMS Ultra, který projde samozřejmě přes zimu pečlivou repasí. Pokud jde o jezdecké obsazení, tak počítám s Danem Skalickým a novou tváří by měl být Martin Hudec, který zatím jezdil rallye, ale má zájem si zkusit i okruhy. A pomalu se už chystá vstoupit na okruhy i sedmnáctiletý syn Petr, který letos jede druhou sezonu v motokárách třídy KZ. Takže já možná ve své třiatřicáté závodní sezoně se z pilota stanu konečně týmovým manažerem.

Tomu si nevěřím, ale teď mě víc zajímá, kam Petr z motokár chce zamířit, do formulí, nebo začne sbírat zkušenosti v pohárových závodech cestovních vozů?

Letos startuje v německém motokárovém mistrovství v nejsilnější třídě KZ, která nabízí kvalitně obsazené závody. Na posledním podniku obsadil mezi 55 jezdci jedenácté místo absolutně. Současně jede i domácí šampionát. V příštím roce by měl dál jezdit motokáry, ale mohl by se už představit v autech. Na okruzích by byl ideální v Clio cupu, uvidíme. Určitě ale jeho další závodní kroky povedou do cestovních aut. Probírali jsme to i s Igorem Salaquardou, který má bohaté zkušenosti s mladými jezdci, kteří prošli jeho týmem, a podle jeho zkušeností ten, kdo má za sebou minimálně dvě sezony v motokárách třídy KZ, zvládne přestup do cestovních vozů. Začít v nejslabší formuli 4 by nemělo smysl, protože pokračovat pak ve F3 a následně ve F2 už nikdo nezaplatí. Současně si ale Petr vyzkouší i rally v Peugeot Cupu. Čas ukáže, která disciplína se mu bude líbit víc. Dnes by chtěl stále závodit a nejlépe pomalu v každé disciplíně.

O slovo se ale hlásí i nejmladší člen týmu devítiletý Pavel Petráš. Jaké ten má ambice?

Pavel letos startuje první rok v mistrovské třídě motokár Mini 60, kde je nejmladší a sbírá zkušenosti. Konkurence je tam velká. Loni se stal vítězem pohárové třídy Easykart 60. Úspěšný je ale už v této sezoně v Moravském poháru, kde bojuje o prvenství. Motokáry vzal opravdu vážně. Aby měl na závody a přípravu čas, tak skončil s hokejem i motokrosem, kterým se věnoval předtím. Hodně mu pomáhá v roli trenéra bývalý výborný automobilový závodník Michal Vorba. Pavel má před sebou nyní poslední závody obou šampionátů, tak mu držím palce.

Děkuji za rozhovor.

Text: Karel Malina

AUTO SPORT MAGAZÍN